S životem našich předků jsou neodmyslitelně spjaty také domy, ve kterých bydleli, a grunty, na nichž hospodařili. Pokud jste již probádali gruntovní a pozemkové knihy (viz naše předchozí články zde a zde), je dalším logickým krokem spojit si vyhledané informace s vizuální podobou gruntu. Ideálním nástrojem, jak to provést, je stabilní katastr – respektive indikační skici a císařské otisky.
Co to vlastně indikační skici a císařské otisky jsou?
Indikační skici jsou v podstatě příruční mapy, který vznikly při sestavování katastru, nazývaného “stabilní”. Vyhotoveny byly jako zběžné kopie originálních map, které byly vytvářeny současně s podrobným měřením. To probíhalo na Moravě a Slezsku mezi roky 1824-1830 a 1833-1835 a v Čechách pak v letech 1826-1830 a 1837-1843 a . Z originálních map stabilního katastru byl pak vyčleněn povinný výtisk určený k archivaci. Těmito povinnými výtisky není nic jiného než tzv. císařské otisky.
Kde indikační skici a císařské otisky najdeme?
V současnosti jsou indikační skici uloženy v Národním archivu v Praze, v Moravském zemském archivu v Brně a v Zemském archivu v Opavě. Z velké části je ale najdete také online, a to na:
- Webu Ústředního archivu zeměměřictví a katastru (císařské otisky a indikační skici pro Čechy, Moravu a Slezsko)
Specializovaném webu Moravského zemského archivu (indikační skici pro Moravu)
Pro jednoduché hledání indikačních skic a císařských otisků je nejvhodnější využít výše zmíněný web Ústředního archivu zeměměřictví a katastru. Ve vyhledávání stačí zadat hledané místo a poté na něj na mapě kliknout. Následně se vám zobrazí nabídka všech dostupných historických map daného místa, ze které už se prokliknete na tu, kterou potřebujete.
Co se na indikačních skicách dozvíme?
Je toho dost, protože jsou velmi podrobně zpracovány. Kompletní legendu všech barev a značek najdete opět na archivnimapy.cuzk.cz. My si tu nyní uvedeme jen ty základní a nejčastější věci, pričemž předpokládáme, že nás budou zajímat především budovy a pozemky k nim patřící.
Červenou barvou jsou v mapě označeny zděné budovy.
Dřevěné budovy mají barvu žlutou.
Modrá je označení pro vodu.
Zahrady, louky a pastviny jsou vedeny v odstínech zelené.
Vinohrady jsou růžové.
Lesy poznáte podle tmavě šedé barvy.
Jak při hledání domu či pozemku postupovat?
Základem je znát číslo domu, ve kterém váš předek bydlel, a doufat, že nedošlo k přečíslování obce. Jednodušší práci mají ti, pro jejichž obec jsou dostupné jak císařské otisky, tak indikační skici. Na skicách totiž najdete přímo číslo popisné daného domu. Na domě (nebo v jeho blízkosti) je vyvedeno červenou barvou. Černá barva u domu pak značí parcelní číslo. Na pozemcích je ale číslování zcela opačné – červenou barvou je uvedeno parcelní číslo, barvou černou číslo popisné. V mnoha případech je na nich ale také napsáno přímo jméno vlastníka.
Horší je situace, kdy si musíte vystačit s císařskými otisky. Na nich totiž najdete pouze parcelní čísla (černou barvou číslo parcely, na které stojí dům, červenou číslo parcely pozemků), nikoli čísla popisná. Ani tato situace však není neřešitelná, jen musíte zjistit, na jaké parcele dům vašeho předka stál. Pomůže vám v tom online katastr nemovitostí (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/), v jehož databázi dům podle čísla popisného vyhledáte a číslo parcely zjistíte. I v tomto případě ale musíte doufat, že nedošlo k přečíslování domů v obci. Ideální je číslo popisné, číslo parcely a polohu daného domu vždy zkontrolovat a porovnat v císařských otiscích, katastru a aktuální online mapě (např. Google Maps nebo Mapy.cz) zároveň.
Potřebujete pomoci s hledáním předků?
Použité zdroje:
MORAVSKÝ ZEMSKÝ ARCHIV V BRNĚ. Indikační skici [online]. [cit. 3. 10. 2016]. Dostupné z: http://www.mza.cz/indikacniskici/
ÚSTŘEDNÍ ARCHIV ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU. Archivní mapy ČÚZK [online]. [cit. 3. 10. 2016]. Dostupné z: http://archivnimapy.cuzk.cz
BADATELNA.EU. Národní archiv: Stabilní katastr (indikační skici) [online]. [cit. 3. 10. 2016]. Dostupné z: http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=75&zaznamId=338096&reproId=745815