V předchozích dílech našeho seriálu zaměřeného na využívání umělé inteligence při sestavování rodokmenu jsme se zabývali především jazykovými AI modely v chatu. Jejich možnosti jsou oproti tzv. AI agentům v mnoha ohledech omezené. Pojďme se tedy podívat na to, co AI agenti dokážou a jestli jsou pro genealogii použitelní.
AI v chatu nebo AI asistenti: V čem je rozdíl?
Klasické jazykové modely v chatu (ChatGPT, Claude nebo Gemini) a jejich možnosti jsme si představili už v předchozích článcích. Dokážou zodpovědět vaše dotazy, pracovat s textem, fotografiemi a dokumenty. Informace si umí vyhledat na internetu, kde se dostanou k veřejně dostupným stránkám.
Při genealogii a práci v online badatelnách českých archivů ale tyto modely naráží na mnohé limity. Webovou stránku přečtou jen jako text, nedokážou spustit aplikaci. Velká část prohlížečů digitalizovaných archiválií v Česku jsou javascriptové aplikace. AI v chatu je nedokáže otevřít a snímky v nich procházet. Některé české online badatelny navíc automatizovaný přístup umělé inteligenci zakazují, takže se ke snímkům nedostane, ani kdyby to dokázala.
Oproti tomu AI asistenti, často nazývaní také AI agenti, jsou programy postavené na vybraném AI LLM modelu. Ty nejen radí, ale sami také dokážou jednat. Pokud jim k tomu udělíte přístup, běží na vašem počítači, mohou v něm ovládat povolené programy a internetový prohlížeč. V něm se mohou chovat jako běžní lidští uživatelé – klikat, listovat ve snímcích, přihlásit se do vašeho badatelského účtu nebo MyHeritage, prohlížet a stahovat příslušné digitální archiválie. Zadáte jim cíl a oni mohou samostatně pracovat i hodiny.
Revoluce v genealogii?
Na internetu se začínají objevovat volně dostupné programy postavené na práci AI agentů. Slibují úžasné věci: Zadáte jméno pradědečka, půjdete si udělat kávu a po návratu máte hotový rodokmen. AI agent sám vyhledává záznamy, udělá jejich snímky, přepíše je a přeloží, vše naskládá do rodokmenu a napíše vám rodovou kroniku. Skutečně je to ale tak jednoduché?
Jak jsme už řekli, AI agenti mohou skutečně procházet online přístupné archiválie, narozdíl od chatovacích AI modelů. Dokonce je umí zpracovat tak, jak je výše popsáno. Problém je ovšem v tom, že ačkoli se může výsledek tvářit jako 100% správný, patrně to bude daleko od pravdy. Pojďme se podrobněji podívat na to proč.
Důvod č. 1: Blokace ze strany archivů
Ačkoli může AI agent snímky v českých online badatelnách procházet, je otázka, zda je to z pohledu archivů v pořádku. Při kontrole deseti hlavních portálů v září 2026 platilo, že:
- čtyři z nich (Zemský archiv v Opavě, Porta fontium, digitální badatelna SOA Litoměřice a Vademecum Národního archivu) výslovně zakazovali automatizovaný přístup robotům a AI,
- MZA v Brně pro portál Acta Publica v podmínkách užití uváděla, že jsou matriky určené pouze k prohlížení a zakazovala bez souhlasu zasahovat do technické podstaty stránek,
- ostatní archivy (digitální archiv Třeboně, Praga Publica, ebadatelna SOA Praha a všechny Arony) veřejně nikde automatické prohlížení AI nezakazovali, ale ani jejich užití výslovně nepovolili.
Prakticky vzato to znamená, že použití AI agenta tímto způsobem by znamenalo obcházení pravidel stanovených archivem. Ty přitom přístup robotů nezakazují jen ze své libovůle. Umělá inteligence dokáže procházet mnoho stránek velmi rychle a bez únavy klidně i mnoho hodin. Aktivita desítek či stovek takových robotů ve stejnou chvíli nepřiměřeně zatěžuje server, může zpomalit běh celého webu nebo ho úplně vyřadit z provozu.
Porušení pravidel může vést k zablokování vašeho uživatelského účtu nebo IP adresy, takže se do badatelny nemusíte nějaký čas dostat. Nehledě na to, že to u pracovníků archivu může nepříjemně pošramotit vaši “badatelskou pověst”.
Důvod č. 2: Čtení jmen, míst a staré češtiny
Jak jsme si už pověděli v našem předchozím článku, některé AI modely si dokážou při čtení starých záznamů obstojně poradit s němčinou a latinou. Problém nastává při různých škrabopisech, ale i při čtení starých českých textů.
Vůbec nejhůře jsou na tom ale s názvy míst a především jmény. A to je při sestavování rodokmenu zcela zasádní. Kdybyste takového agenta poslali na pátrání bez jakékoli kontroly a nechali ho sestavit celý rodokmen, velmi pravděpodobně by hned z počátku přečetl některé jméno špatně a další hledání by se pak ubíralo úplně špatný směrem. Takový rodokmen by byl tedy zcela nepoužitelný.
Důvod č. 3: Správně přečíst neznamená správně ztotožnit
I když se AI podaří zápis a jména v něm přečíst správně, nedokáže s jistotou poznat, jestli patří skutečně hledané osobě. Typicky to mohou být situace v 17. a 18. století, kdy jsou informace v matrikách stručnější a kdy v obci mohlo žít několik párů se stejnými jmény, kterým se v rozmezí pěti let narodil stejnojmenný syn.
Zkušený badatel ví, jak má v takové situaci postupovat, AI většinou nikoli. Pak hrozí, že vám do rodokmenu přidá chybně nesprávnou osobu a v její větvi bude pokračovat s hledáním dál. Nehledě na to, že podobné záseky někdy není možné rozklíčovat jen s pomocí online zdrojů, ale je potřeba fyzicky navštívit archiv a tam pátrat v dalších zdrojích.
Důvod č. 4: Předčasně ukončené výzkumy
Pokud čtete naše články, pak už víte, že se AI nedá nikdy zcela věřit a je potřeba k výsledkům jejím práce přistupovat kriticky. Když agent hledanou osobu v matrice nenajde, nemůžete hned vědět, jestli v matrice skutečně není, nebo ji jen přehlédl či špatně přečetl její jméno. V takovém případě skončí hledání předčasně, nebo, a to je ještě horší, mezeru “vyplní” nejbližší podobnou osobou.
Nehledě na to, že matriční knihy jsou samy o sobě plné chyb. Ať už ve jménech, chybějících záznamech, měnících se příjmeních nebo špatně určeném věku. Zkušený genealog dokáže tyto chyby odhalit a návaznost si potvrdit z dalších zdrojů. AI s tím bude mít problém.
Důvod č. 5: AI agent hledá jen v online zdrojích
Jak už jsme naznačili, AI vám můžeme pomoci jen při hledání v online badatelnách. V situacích, kdy je potřeba navštívit příslušný matriční úřad nebo jít bádat ve fyzických archiváliích v archivech, zůstává práce genealoga nenahraditelná.
Nahradí AI agenti genealogy?
Pokud jste si přečetli předchozí odstavce, asi už odpověď tušíte. Minimálně v dohledné době to nehrozí. Co kdyby se ale online badatelny umělé inteligenci otevřely a ona by se zároveň naučila lépe číst češtinu, jména osob a názvy míst? Obáváme se, že ani v takovém případě AI nedokáže odhalovat chyby a nahradit poctivou genealogickou práci a rešerši.
Co by dokázat mohla, je genealogům usnadnit a zrychlit práci. Obzvlášť pokud by se ve spolupráci AI a profesionálů podařilo indexovat zápisy v online matričních knihách a dalších digitalizovaných archiváliích. Nám genealogům by to změnilo práci podobně výrazně, jako když se začaly objevovat první digitalizované matriky a nemuselo se už kvůli nim jezdit do archivů.
Stále by na nás stálo to hlavní – kontrola a ručení za správnou návaznost v rodokmenu, stejně jako správné přepisy a překlady dobových záznamů. Stejně tak se bez nás v budoucnu neobejde řešení sporných momentů v rodokmenu a dalších nejrůznějších zádrhelů, podobně jako bádání v terénu.
Představa, že by někdo zadal AI jméno, datum a místo narození svého pradědečka a dostal hotový a především správný rodokmen, tak zřejmě reálná nikdy nebude. Snad jen v tom případě, kdy by se AI agent obrátil na nás jako na profesionální genealogy a my mu s hledáním pomohli.