Změny v zákonech: Na co by se měli rodopisci připravit?

Ve stínu bitvy o zachování či zrušení přechylování ženských tvarů příjmení v rámci změn Zákona o matrikách poslanecká sněmovna schválila i další novinky. Ty se týkají změn Zákona o správních poplatcích a na rodopisce budou mít výraznější dopad. Pojďme se podívat na to, co se vlastně bude měnit.

Nová výše poplatků

Jak už vyplývá i z toho, o jakém zákonu tu píšeme, změní se výše poplatků za nahlédnutí na matriční záznamy. Podle změny v zákoně si bude matrika za nahlédnutí na konkrétní zápis v matriční knize, nahlédnutí do podkladů uložených ve sbírce listin ke konkrétnímu matričnímu zápisu nebo nahlédnutí do druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 nově účtovat poplatek zvýšený poplatek 50 Kč.

A to patrně jen za předpokladu, že znáte jméno, datum a místo matriční události. Zákon totiž nově zavádí i další poplatek, a to za vyhledávání v matričních knihách, sbírkách listin nebo v druhopisech matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Za každou i započatou hodinu takového vyhledávání by měli žadatalé nově zaplatit 200 Kč.

Zatím ovšem není jasné, jestli se za samotné vyhledávání nebude platit i v případě, kdy datum a místo znáte. Zřejmě bude záležet na konkrétním výkladu zákona a školení, které pracovníci matričních úřadů dostanou.

Aktualizace k 21. listopadu 2019

Od dnešního dne vstoupila nová pravidla pro výši poplatků v platnost. Zatím to však vypadá, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se vše zcela vyjasní. Výklad zákona totiž není jednoznačný a praxe se bude patrně zatím lišit úřad od úřadu. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví tato varianta:

  • za nahlédnutí na záznam, u kterého znáte datum, nově zaplatíte 50 Kč,
  • pokud konkrétní datum neznáte, matrikářka vám může záznam vyhledat, ale za každou započatou hodinu hledání zaplatíte 200 Kč,
  • nově však můžete pod dohledem matrikářky v neživých záznamech hledat sami – i v tomto případě zaplatíte za každou započatou hodinu hledání na úřadě 200 Kč.

Co zůstává nejasné je ovšem to, jestli v případě, kdy vyhledáváte sami (nebo když matrikářka vyhledává záznamy pro vás) a chcete si konkrétní záznam vyfotit, zaplatíte mimo zmíněných 200 Kč i 50 Kč za kopii každého záznamu.

Co se prosadit nepodařilo

Vraťme se ale ještě k Zákonu o matrikách. Poslanecká sněmovna totiž projednávala i možnost prodloužení lhůty, od které může na matriční záznam o úmrtí nahlédnout kdokoli, aniž by musel prokázat příbuzenský vztah k dané osobě. Zatímco o knihy narození je v současné době lhůta stanovena na 100 let a u knihy manželství na 75 let, u úmrtí je celkem logicky nastavena jen na 30 let.

Navrhovatel změn zákona to však vidí jinak, respektive lhůtu považuje za nedostatečně dlouhou. Je tomu tak kvůli ochraně osobních údajů. Do matričních knih úmrtí jsou totiž zapisovány i údaje o manželovi či manželce, kteří mohou být stále naživu (většinou jde ale jen o jejich jméno a žádné další podrobnosti). Proto bylo navrženo lhůtu z 30 let prodloužit na 75 let.

Tento návrh naštěstí zatím schválením neprošel. Práci by zkomplikoval nejen rodopiscům, ale také archivům. Vždyť některé matriční knihy zemřelých, které by novou podmínku nesplňovaly, by už brzy měly být do archivů předány.