zidovska genealogie

Pátráme po židovských předcích

Pokud ve svém rodokmenu narazíte na židovskou rodovou linii, budete se muset připravit na to, že se s ní patrně nedostanete tak daleko do historie jako v případě křesťanských rodin. Jednoduše řečeno k tomu schází potřebné archiválie a materiály, ve kterých by se dalo hledat. To ovšem neznamená, že byste měli pátrání po židovských kořenech ihned vzdát. Pojďme se společně podívat na přehled online zdrojů, které při něm můžete využít.

Poměry Židů v Čechách a na Moravě

Ještě než se pustíme do samotných zdrojů, pojďme se podívat na to, co byste měli vědět o poměrech Židů v Čechách a na Moravě za dob rakouské monarchie. V první třetině 18. století byl vydán tzv. familiantský zákon, který měl usměrňovat velikost židovské populace regulací porodnosti. Zákon stanovil maximální počet židovských rodin, které u nás mohly žít – v Čechách jich bylo 8 541, na Moravě 5 106 (tento počet se později o něco navýšil). 

Mužům v těchto rodinách bylo přiděleno číslo, které mohli předat jedinému ze svých mužských potomků. Ten měl pak právo založit vlastní rodinu a toto číslo předat zase dál. Zbylí potomci rodinu založit nesměli a nezbývalo jim nic jiného, než se buďto z monarchie odstěhovat, nebo žít v nemanželských (či tajně uzavřených) svazcích a plodit děti, které byly zapisovány jako nemanželské. Poslední variantou bylo už jen vzdání se své víry a přestoupení na křesťanskou cestu.

Familiantský zákon byl zrušen až roku 1848. Do té doby museli Židé také žít v ghettech a měli zakázaný volný pohyb po území Čech a Moravy. Zrušení familiantského zákona ještě neznamenalo zrovnoprávnění Židů s ostatními občany. K němu došlo až v roce 1867.

Židovské matriky

Základním zdrojem pro hledání židovských kořenů jsou židovské matriky. Pravidla pro jejich vedení byla zavedena až za vlády Josefa II., takže se s nimi bohužel nedostanete dále než na konec 18. století. Za druhé světové války jich byl navíc velká část zničena nacisty, což hledání v mnoha ohledech opět komplikuje. 

Dochované a digitalizované židovské matriky vedené od roku 1784 najdete v Národním archivu ČR. Zde se nachází také židovské kontrolní matriky, které byly vedeny duplicitně katolickými duchovními. 

Na židovské zápisy můžete ale čas od času narazit i ve zvláštních sekcí katolických či evangelických matrik. Nikdy proto nemusí být od věci pro jistotu prohledat i tyto matriční knihy v oblasti, kde vaši předci žili. Dobrovolníci tyto židovské záznamy v jednotlivých regionech zaznamenávají v rámci zvláštní projektu na geni.com. Více informací včetně odkazů najdete zde

Knihy židovských familiantů a soupisy Židů

Badatelna Národního archivu ČR obsahuje kromě matričních knih také další zdroje týkající se Židů. Pomoci vám mohou především Knihy židovských familiantů. Ty byly vedeny od roku 1823 a obsahují informace jak o samotném familiantovi (tedy hlavě rodiny), tak o jeho rodičích, manželce a potomcích. 

Pokud pátráte po Židech v Praze, mělo by se vaše hledání zaměřit také na soupisy zdejších Židů.

Holocaust a jeho oběti

V online zdrojích můžete vyhledávat i mladší a o poznání smutnější historii. Oběti holocaustu je možné vyhledávat v několika databázích:

Další odkazy

Při svém hledání můžete v neposlední řadě využít databázi jmen a přepisů náhrobků z českých a moravských židovských hřbitovů. Pokud se zajímáte o historii konkrétní židovské obce, ty největší v Čechách popisuje kniha Hugo Golda. Historii židovských obcí v Čechách najdete naskenovanou na tomto odkazu.