Vánoce našich předků

Vánoce našich předků

21.12.2014

Jak moc se liší dnešní prožívání vánočních svátků od způsobu, jakým je slavili naši předci? Zkusme se vrátit v čase o zhruba 250 let zpátky a podívat se jaké vánoční zvyky a tradice byly pro naše praprapra(a ještě více pra)rodiče obvyklé.

Až do 17. století se Vánoce slavili převážně v kostelech a teprve poté se začali rozšiřovat také do domácností. S církevními slavnostmi byly neodmyslitelně spojeny náboženské vánoční hry hrané studenty. Mnozí z nich do her přidávali světské scénky, za což byli z kostela vyháněni. Své hry pak chodili hrát od domu k domu, z čehož později pravděpodobně vznikla tradice koledování.

Podobné to bylo také s betlémy, které byly zprvu k vidění pouze v kostelech. Poté co je Josef II. zakázal ve svatostáncích vystavovat, rozšířila se tato tradice do domácností. Zvyk zdobení vánočního stromku vznikl až mnohem později. Jako vánoční dekorace se začaly stromy používat až v druhém desetiletí 19. století ve šlechtických a měšťanských rodinách. Nejprve se věšely ze stropu špičkou dolů a až později se začaly stavět do speciálních stojánků.

vánoční zvyky předků

Důležitou součástí Vánoc našich předků byly odjakživa pověry, nejrůznější zvyky a tradiční pokrmy. Štědrým dnem pro naše předky končil advent, který je dobou půstu. Hospodyně od rána pekly vánočky, na oběd se často připravoval bezmasý Kuba (kroupy s houbami). Na štědrovečerní stůl patřila polévka (zasmažená, hrachová, nebo rybí) a jako hlavní chod se pak klasicky podávala ryba. Nejčastěji to byl kapr, který se připravoval načerno a ke kterému patřila speciální omáčka. Až od konce 19. století se objevuje kapr smažený s bramborovým salátem. Jako dezert se podávaly vdolky, lívance nebo různě upravené ovoce.

Ze sušeného ovoce a ořechových skořápek se také vyráběly drobné hračky. Stejné „ingredience“ pak byly součástí tradičních štědrovečerních zvyků – pouštění ořechů se svíčkami či rozkrajování jablka. Naši předkové věřili také mnoha pověrám. Lichý počet stolovníků u štědrovečerní večeře měl nosit smůlu stejně jako praní a sušení prádla o Štědrém dnu. Štědrovečerní zvyky měly mimo jiné za úkol vyplnit dobu mezi večeří a půlnoční mší. Tu si naši předci krátili také hrou v kostky nebo kartami, jiní se vydávali na návštěvy k sousedům.

Následující den, na Boží hod, bylo zakázáno pracovat. Povoleno bylo pouze obstarání dobytka a příprava oběda. K němu se stejně jako na Sv. Štěpána podávalo maso – husa, zajíc nebo vepřová pečeně. Na Sv. Štěpána se pak chodilo do kostela, kde se světil oves. Ten se házel na faráře jako symbolika ukamenování Sv. Štěpána – patrona koní.

Některé informace v článku čerpají z knih Veselé chvíle v životě lidu českého a Co ještě nevíte o životě našich předků. Pokud vás život našich předků zajímá, rozhodně je doporučujeme přečíst.

Chcete se o životě svých předků dozvědět více?

Nechte si sestavit rodokmen!

vánoční zvyky předků

(c) Hledání předků.cz 2014-2019. Všechna práva vyhrazena.