Dědičnost příjmení po otci v našich zemích napevno uzákonil až císař Josef II. v 80. letech 18. století. Nemůžeme se tedy divit, že se v dřívějších (ale v některých oblastech i pozdějších) archivních pramenech může vyskytovat předek, který je v některých případech zapisován pod jedním a v jiných zase pod druhým příjmením. Jak k tomu mohlo dojít? A jak s jistotou poznat, že se i přes jiné jméno stále jedná o tu samou osobu? Na to se zaměříme v tomto článku.
Důvodů, proč mohl jeden člověk za svůj život nosit více příjmení (přízvisek či příjmí, jak by byl znělo správnější názvosloví – pro zjednodušení ale v tomto článku budeme používat slovo “příjmení”), existuje celá řada. Pro účely našeho článku jsme si ty nejčastější rozdělili a seskupili do dvou typických skupin.
Jméno po chalupě
Patrně vůbec nejčastějším případem, kdy ke změně příjmení došlo, bylo získání nového jména tvz. po střeše, po chalupě, či po gruntu. Jednotlivé usedlosti v dané obci nesly své názvy nejčastěji podle svých současných či bývalých majitelů (např. Haškův grunt, Novotného mlýn apod.). Toto jméno pak mohl převzít nově příchozí hospodář, který grunt do dědičné držby převzal.
Podobná praxe byla velmi typická v 17. století především v Čechách, méně častěji (ale přece) pak na Moravě. Nejčastěji se s příjmením po chalupě můžeme setkat u hospodářů v jižních Čechách, kde se některá gruntovní jména a užívání dvou jmen (rodového a po chalupě) udrželo až do 19. století (a někde i déle), tedy i po zavedení císařského patentu.
Nový hospodář mohl získat jméno po chalupě v případě, kdy hospodářství koupil od úplně cizího člověka nebo od vrchnosti už jako opuštěné, stejně jako když se na něj přiženil. V takových případech v podstatě převzal jméno své manželky (i když ani v jejím případě nemuselo jít o jméno rodové, pokud se její otec na hospodářství taktéž přistěhoval a jméno po něm převzal).
Když se tedy mládenec, např. jménem Novák, přiženil na grunt, který nesl jméno Haškův, začali ho sousedé nazývat taktéž Haškem. Do matriky pak mohli být on a jeho potomci zapisováni jako Haškovi, Novákovi, s oběma jmény, nebo dokonce střídavě – někdy jako Novák, jindy jako Hašek. V některých případech původní rodové jméno zaniklo, jindy se zachovalo vedle jména po chalupě i po další generace.
Mohlo se také stát, že jediný člověk nosil za život více než dvě příjmení – pokud se vícekrát stěhoval a pokaždé přijal jméno po své nové chalupě.
Jméno pro nově příchozího nebo pro rozlišení rodin
Se změnami příjmení se ovšem nesetkáváme pouze v Čechách. V druhé polovině 17. století je na ně možné narazit i na Moravě (především jižní a východní) i na Vysočině. Také zde šlo v některých případech o jména získaná tzv. po střeše, ne vždy je však důvod přejmenování osoby, potažmo celé její rodiny, natolik zřejmý.
Již několikrát jsme se během našeho genealogického bádání setkali s osobou, která se pod jedním příjmením oženila a měla děti, zemřela však zapsána s rodovým jménem jiným. To převzali a používali i její potomci, kteří byli s novým rodovým jménem uvedeni už při svých svatbách i narození svých dětí.
Nové příjmení mohl člověk získat například podle svého povolání (Kovář, Kolář, Ryba, Procházka – mlynářský tovaryš), podle místa, kde část svého života žil a působil (Jičínský, Vojáček), podle původu svého rodu (Rusňák), podle svého otce (Krystýnků, Michalů) nebo nějaké události (Pohořelý). Možností je celá řada a ze samotných archivních pramenů nemusí být důvod změny vůbec patrný.
Ke změně rodového jména mohlo dojít nejen při přestěhování do nového působiště (jakkoli to bylo asi nejtypičtější), ale také při návratu do rodné vsi ze světa, nebo ze zcela prostého důvodu – pro rozlišení několika větví v obci rozvětného rodu.
Jak postupovat
Jak ale s jistotou určit, že v případě rozdílných příjmení jde stále o jednu a tutéž osobu? Jednodušší je to v případě jmen získaných po chalupě. Pokud máte podezření, že se váš předek v matrikách vyskytuje zapsán pod různými příjmeními, můžete udělat následující:
- Vyhledat a vypsat si narození všech potenciálních potomků pro obě příjmení a ověřit, zda se nepřekrývají a naopak doplňují.
- Dohledat důkaz o příčině změny jména – např. záznam o svatbě, který dokáže vyženění nového příjmení spolu s gruntem, ideálně pak záznam o samotném majetkové převodu v gruntovní nebo pozemkové knize.
- Optimální je pak vše ještě ověřit v soupisech poddaných. Ty jsou pro jižní Čechy, kde je přejímání jména po střeše nejčastější, dostupné online.
O něco složitější je to u dalších příčin přijetí nového příjmení. Někdy se může zdát, jako by se Vaši předci do oblasti přistěhovali neznámo odkud. A oni zde přitom žili již dříve, jen pod jiným rodovým jménem. Pokud takové podezření máte i vy, nezbývá vám nic jiného, než sestavit menší rozrod vašich předků. Minimálně byste měli zkusit následující:
- Opět vyhledejte narození všech potenciálních potomků vašeho předka – ať už pod jeho původním, nebo novým jménem. Zjistíte, zda se překrývají, nebo doplňují. Pomůže také sledovat kmotry a jejich shody při křtech jednotlivých potomků.
- Dohledejte další osudy potomků. Je možné, že do matriky byli při narození zapsáni pod původním příjmením, u svatby a dále už ale byli uvedeni pod jménem novým.
- Najděte záznamy o úmrtí. Vyskytuje se v matrice úmrtí vašeho předka a jeho manželky pod novým nebo původním jménem? Jeho jmenovce byste v matrice našli, nebo by hledání bylo marné? Sedí alespoň přibližně uvedený věk?
- Projděte ideálně celou matriční knihu a vypište si všechny záznamy s osobami nesoucí obě příjmení. Poté mezi nimi hledejte vazby.
- Prostudujte gruntovní knihy. Nemusí vám sice dát jasnou odpověď na to, proč ke změně jména došlo, ale v zápisech pro jeden grunt či chalupu se mohou vyskytovat obě varianty příjmení i s potvrzením rodových vazeb. To stejné platí i pro soupisy poddaných.