Genetická genealogie: Jak se v ní zorientovat?

Genetická genealogie: Jak se v ní zorientovat?

3.11.2018

Pokud se zajímáte o kořeny svého rodu, určitě jste už narazili na pojem genetická genealogie. Jak nám ale vlastně mohou DNA testy při hledání předků pomoci? A jakou z nabízených variant testování si vybrat? Jestli jste v této oblasti úplnými nováčky, právě pro vás je určený tento článek.

Genetická genealogie v kostce

Vynechme teď různé definice, které můžeme najít na internetu, a snažme se genetickou genealogii popsat pokud možno co nejjednodušeji. Dalo by se říci, že si pod tímto pojmem můžete představit pátrání po vašich předcích pomocí analýzy DNA a srovnání jejích výsledků s DNA dalších osob. Toto srovnání umožňuje poznat, jestli jste s danou osobou příbuzní a v rodovém stromě máte společného předka.

Aby to ale nebylo až tak jednoduché, existuje hned několik typů DNA testů, které můžete ke genealogii využít.

Z jakých typů DNA testů můžete vybírat

První variantou je testování mužské linie po Y-chromozomu, který se dědí vždy a pouze z otce na syna. V podstatě se jedná o genetický ekvivalent rodopisné přímé otcovské linie. Tento test mohou z logiky věci podstoupit pouze muži.

Druhým typem je test mitochondriální DNA, jakýsi ekvivalent přímé mateřské linie. Jedná se tedy o DNA, kterou matky předávají svým potomkům – ať už dcerám, či synům. Svým potomkům může tuto DNA ale předat opět jen dcera. Test na mitochondriální DNA mohou podstoupit jak ženy, tak muži.

Pro hledání příbuzných a společných předků je ve světě nejoblíbenější třetí způsob testování, tedy test autozomální DNA. Zatímco předchozí testy jsme si mohli představit jako přímé linie, tento by mohl být ekvivalentem rodového vývodu. Každý člověk od každého ze svých rodičů dědí (náhodnou) polovinu své DNA. Matka či otec jsou stejně tak náhodným mixem DNA svých rodičů, ti zase svých rodičů a tak dále.

Co z testů zjistíte?

Testy Y chromozomu a mitochondriální DNA dokáží vystopovat vaše geny stovky až tisíce let do minulosti a určit tzv. haploskupinu, do které patří. Díky tomu se dozvíte, z které části světa mutace vašeho DNA a tedy váš rod původně pocházel a kudy migroval. Více o jednotlivých haploskupinách se můžete dozvědět například zde.

A jaké je praktické využití tohoto testu v genealogii? Díky porovnání výsledků testů Y chromozomu u dvou osob stejného příjmení lze testovat, jestli pochází ze společného předka. Podobným způsobem můžete vyloučit falešnou paternitu. A s trochou štěstí je možné odhalit i rod, ze kterého pocházel neznámý otec nemanželského dítěte.

Test autozomální DNA nejde oproti výše uvedeným testům tak daleko do historie a je většinou vypovídající do 6.-8. generace od testované osoby. Na druhou stranu se tímto způsobem dostanete k potenciálním příbuzným a předkům z více rodových linií. Pokud se vám s osobou, se kterou sdílíte společné DNA, podaří najít společného předka a propojit rodové stromy, může se vám tím vyjasnit jeden z několika otazníků a bílých míst ve vlastním rodokmenu.

Koho nechat testovat?

U testu Y chromozomu to musí být mužský zástupce daného rodu. Jak už bylo řečeno, tato DNA se předává z otce na syna a není tedy rozhodující, kterého z nich necháte testovat. U testu mitochondriální DNA jde o to, která mateřská linie vás zajímá. Pokud by šlo například o rod babičky z otcovy strany, musíte testovat přímo babičku, nebo některého z jejich potomků. Test ale nemůžete provést na potomcích jejího syna, ten už na ně mitochondriální DNA své matky nepřenesl.

U testu autozomální DNA můžete samozřejmě testovat sebe, ale i další členy rodiny. Vzhledem k již zmíněné průkaznosti do 6. až 8. generace od testované osoby se vyplatí testovat pokud možno nejstarší žijící zástupce rodiny, tedy například všechny prarodiče. Kromě průkaznosti testu do hlubší historie to má ještě jednu výhodu. Pokud byste testovali jen sebe, může být těžší zjistit, z jaké rodové větve pochází společný předek váš a osoby, se kterou sdílíte společné DNA. Pokud necháte testovat rodiče či prarodiče, uvidíte, se kterým z nich má daná osoba shodu, a pole hledání se vám tak značně zúží.

U koho si nechat test udělat?

Testy Y chromozomu a mitochondriální DNA provádějí i české laboratoře, zúčastnit se můžete i bezplatného testování chromozomu Y v rámci projektu Genetika a příjmení. U autozomální DNA je výhodné využít z nabídek některé z globálních společností, jako je např. FamilyTreeDNA, MyHeritage nebo Ancestry.

Funguje to tak, že si vyberete konkrétní typ testu, zaplatíte ho a za několik dní vám poštou přijde testovací sada. Testování se provádí výtěrem z úst. Vzorek zabalíte a pošlete zpět na uvedenou adresu. Za několik týdnů se vám výsledek testu zobrazí online ve vašem účtu v konkrétní službě.

Výhodou je, že ve většině případů můžete výsledky stáhnout a nahrát je do jiné genealogické databáze (např. výsledky z FamilyTreeDNA na váš účet na MyHeritage). Díky tomu můžete vaši DNA porovnat s větším počtem osob z celého světa.

Jak vyhodnocovat výsledky autozomálního testu?

Toto téma by zřejmě vystačilo na celý článek a – zcela upřímně – se v této problematice necítíme býti takovými specialisty, abychom si ho troufli sepsat. Na to jsou přeci jen větší akademičtí odborníci (pokud potřebujete s interpretací výsledků pomoci, doporučujeme napsat do facebookové skupiny Genetická genealogie).

Takže jen v kostce: Při porovnání DNA s jinou osobu v databázi se vám zobrazí informace o sdílené DNA (prohlédnout si můžete i konkrétní segmenty, které s danou osobou sdílíte). Podstatná je ale informace o nejdelším společném segmentu DNA, právě ten totiž poukazuje na možného společného předka (relevantní shody jsou od 20 cM nahoru).

Součástí autozomálního testu je i určení etnicity. Ale pozor, nejde o informaci o tom, odkud vaši předci pocházejí. Získáte tím jen obrázek toho, kde na světě žijí (či žili) lidé, kteří mají ve své DNA stejné znaky jako vy. Každá z genetických služeb navíc používá pro výpočet etnicity jiné algoritmy, které staví na datech poskytnutých jejími zákazníky. Výsledky se proto v každé z těchto služeb liší.

Pokud se chcete vydat do vod genetické genealogie, doufáme, že jsme vám tímto článkem alespoň trošku pomohli najít směr, kterým se vydat. A věřte, může to být hodně zajímavá jízda.

(c) Hledání předků.cz 2014-2018. Všechna práva vyhrazena.