Ve svém rodokmenu jste došli tak daleko do historie, jak vám archiválie dovolily, máte stovky informací o svých předcích a v programu vytvořený rodový strom zachycující vazby mezi desítkami příbuzných, ale pořád to není ono? Možná je na čase ze všech suchých genealogických informací vytvořit unikátní příběh vašeho rodu. Právě o něm by měla být kniha rodu, nebo chcete-li, rodová kronika. Máme pro vás desítku tipů a rad, jak knihy pro naše klienty píšeme my. A vy se nimi můžete nyní nechat inspirovat.
Rada č. 1: Od začátku na konec
Tak jako každý správný příběh by i rodová kronika měla mít začátek a konec (i když ten o vašem rodu ještě zdaleka nebyl dopsán). Začněte nejstaršími dohledanými informacemi o svých předcích a pokračujte směrem do současnosti. Skončit pak můžete u svých prarodičů, rodičů, u své osoby nebo u potomků. Ideální je příběh členit do jednotlivých generací, z nichž každá bude představovat samostatnou kapitolu.
Rada č. 2: Větev po větvi
Pokud máte rodokmen zpracovaný jako vývod nebo kombinaci více přímých otcovských linií, je ideální celou kroniku rozdělit do několika samostatných částí. Každá z nich by se měla věnovat konkrétní části rodového stromu, nebo jedné rodové větvi. Kniha tak bude pro čtenáře přehlednější a jednotlivé příběhy budou na sebe plynuleji navazovat.
Rada č. 3: Každá archiválie má v knize své místo
Ke každému předkovi v každé generaci byste měli přiřadit všechny nalezené matriční záznamy, pozemkové knihy, indikační skici, sčítání lidu a další archiválie, které se ho týkají. Nechcete přece aby hodiny strávené v archivu a na internetu přišli nazmar. Myslete také na to, že většina lidí, kteří budou knihou listovat a číst ji, velkou část záznamů nepřečtou. Připojte k nim proto také přepis textů v češtině.
Rada č. 4: Vyprávějte příběhy
A teď přichází na řadu ta nejtěžší část – ze všech archiválií a informací z nich obsažených sestavit příběh jednotlivých předků. Od narození, přes svatbu, vojenskou povinnost, potomky, povolání až po poslední vydechnutí. Čím více informací jste dohledali, tím bohatší příběh bude.
Rada č. 5: Zalijte to omáčkou
Ale ne bezduchou! Přidejte do knihy vše, co čtenářům přiblíží život konkrétního předka. Ať už jde o popis zvyků a tradic, přiblížení událostí a života v dané době nebo historii míst, kde váš rod bydlel. Nezapomeňte také vysvětlit všechny pojmy uvedené v záznamech. To vše umožní čtenářům knihy lépe pochopit, jak život jejich předků alespoň přibližně vypadal.
Rada č. 6: Devatero řemesel
Zvláštní pozornost byste měli věnovat také tomu, čím se váš předek živil. Ať už byl rolník, podruh nebo se věnoval jednomu z řemesel, snažte se čtenářům jeho práci přiblížit. Případně doplňte i fotografie dobového náčiní, se kterým každý den pracoval.
Rada č. 7: Ať to hezky vypadá
Text oživte obrazovým materiálem. Kromě již zmíněných indikačních skic a fotokopií záznamů připojte také naskenované fotografie vašich předků a příbuzných (nezapomeňte tak navštívit vaše příbuzné, kteří budou kromě fotek cenným zdrojem dalších informací, jak jsme to popsali zde). Textovou část můžete okořenit také starými mapami míst, kde vaši předci žili, fotografiemi či pohlednicemi z těchto míst, případně fotografiemi kostelů, ve kterých se odehrávaly události popsané v matričních záznamech.
Rada č. 8: Rodový strom jako rozcestník
Do knihy rodu umístěte také samotný rodový strom, který bude (kromě obsahu) důležitým prvkem proto, aby se čtenáři v jednotlivých předcích vyznali a dokázali se v knize zorientovat. Strom si můžete nechat zpracovat od grafiků či malířů, vytvořit ho v tabulce nebo v některém z genealogických programů (tipy na ty ke stažení zdarma najdete zde).
Rada č. 9: Statistika nuda je…
Pokud se budete řídit našimi radami, kniha rodu bude postupně narůstat na objemu. V případě, kdy by vám to pořád ale nebylo dost, ji můžete doplnit o nejrůznější statistiky vašeho rodu. Například o nejčastěji používaná jména, příčiny úmrtí, průměrný věk vstupu do manželství, porodu, úmrtí atd. Tyto informace se budou hodit především pro rozsáhlé vývody, kdy budou statistiky zajímavější, než u přímé rodové linie.
Rada č. 10: Nezapomeňte na zdroje
V knize uveďte z jakých archivních zdrojů jste všechny informace o vašich předcích čerpali, aby byli vaši potomci v případě navázání práce na rodokmenu schopni vše dohledat a ověřit.